SUPERPOSTAVA

Nestačí jen zdravě jíst

Dnes už se ví, že jen samotnými produkty ze zahrádky si člověk nevystačí, neboť vyživná hodnota ovoce a zeleniny klesla za poslední léta o desítky procent. Vitamíny, co člověk získal před 10 lety z jednoho jablka, dnes získá minimálně z pěti jablek. A podobně oslabené jsou na tom i jiné potraviny (viz tabulka níže).

Běžná strava, byť by byla považována za zdravou (tzn. i strava s vysokým obsahem ovoce a zeleniny, čerstvých a ekologicky pěstěných potravinových produktů), není s to pokrýt současné existující vysoké nároky prostředí na naše zdraví. Znamená to tedy doporučit „brát ještě něco navíc" k udržení si nejen fyzické kondice, ale i duševní svěžesti a dobré nálady.

Je třeba také podotknout, že důležitější než samotná strava je mentální postoj a náhled na vlastní zdraví ve smyslu ochoty změnit předsudky v konstruktivní přístup. Nedělat tyto změny z donucení, ale protože já sám chci a věřím, že je to důležité.

Úhelným kamenem zůstává ovšem pozitivita přístupu k životu vůbec. Pokud si člověk života, a tím i zdraví, neváží a dělá si v duchu na zeď čárky, kdy už to skončí, a že to má "za pár", je pochopitelně zbytečné o zdravé životosprávě hovořit. To má smysl tehdy, je-li člověk pozitivně motivován na sobě konstruktivně a efektivně pracovat v duchu zdravotních doporučení i za cenu konstatování, že být zdravý není snadné a musí se pro to hodně udělat.

10 DŮVODŮ PROČ POTRAVINY NEZAJIŠŤUJÍ PLNOU VÝŽIIVNOU HODNOTU

Existuje celá řada důvodů, proč dnešní potraviny nezajišťují člověku plnou výživnou hodnotu, i když se snaží vyhýbat nekvalitním výrobkům a rychlým občerstvením a dává přednost syrové zelenině, celozrnné mouce a vůbec zdravějšímu jídelníčku. Zde jich uvádíme 10:

1. Vyčerpání půdy způsobené nadměrnou produkcí začíná být běžné. Potraviny vypěstované na takové půdě jsou i přes chemické hnojení nutričně chudé. Chemická hnojiva zajišťují vyšší výnosy, ale ne kvalitní obsah potřebných látek.
2. Toxické insekticidy a chemická hnojiva se používají v dnešním zemědělství prakticky všude. Zanechávají rezidua na potravinách a v půdě a ničí půdní organismy, což zem ještě více poškozuje.
3. Velké množství plodů je sklízeno a přepravováno ještě dříve, než dozrají - přirozená zralost je však nezbytná pro dosažení plné výživné hodnoty ovoce nebo zeleniny.
4. Všude jsou používána barviva, vosky, saponáty, emulgátory, bělící látky, atd.
5. Bílý cukr tvoří až čtvrtinu jídelníčku a je z hlediska výživy zcela nehodnotný.
6. Chemické přísady, konzervační činidla a barviva, která mohou být škodlivá a přinejmenším nemají žádnou výživnou hodnotu, se používají bez omezení. Je známo, že mnohé z těchto látek jsou jedovaté, ale FDA (Food and Drug Association - potravinářské a farmaceutické sdružení ) nečiní nic nebo jen velmi málo ve věci jejich testování a regulace. Více než 1200 přípravků, které schválila FDA, nebylo nikdy testováno z hlediska bezpečnosti. Jako příklad mohou sloužit červené barvivo číslo dvě, sacharin a cyklamat.
7. Stále hrozivější znečištění vody, vzduchu a půdy toxickými odpady, chemikáliemi a průmyslovými zplodinami zamořuje úrodu. Také kysličník uhelnatý a olovo z výfuků automobilů, autobusů, nákladních aut a letadel jsou smrtící.
8. Radioaktivní látky uvolněné při jaderných zkouškách, haváriiích i provozu jaderných elektráren se dostávají do půdy i rostlin, které jsou na ní pěstovány.
9. Připravované ozařování potravy radioaktivními paprsky za účelem prodloužení skladovatelnosti se již začíná provádět. Týká se to koření, obilovin, ovoce, zeleniny, masa, drůbeže, mléčných výrobků, ryb a ořechů - tedy takřka všech druhů potravin. Bylo zjištěno, že u takto ošetřených potravin dochází k dvaceti až osmdesátiprocentním ztrátám vitaminů A, B, C, E, F, a K.
10. Všeobecné rozšíření provozoven s rychlým občerstvením a jejich prodejní metody zdravé výživě rozhodně neprospívají. Produkty, které lidem servírují, jsou možná syté, ale není to potrava. Nutnost buněčné výživy

SROVNÁNÍ STUDIÍ Z LET 1985 A 1996 - Laboratorní zpráva o výživných hodnotách ovoce a zeleniny

Minerály a vitamíny ve 100g potravin	Obsah složek, které byly předmětem studie	Výsledky 1985	Výsledky 1996	Rozdíl v %
Brokolice	Vápník Kyselina listová Hořčík	103 47 24	33 23 18	Mínus 68 % Mínus 52 % Mínus 25 %
Brambory	Vápník Hořčík	14 27	4 18	Mínus 70 % Mínus 33 %
Fazole	Vápník Kyselina listová Hořčík Vitamin B 6	56k 39k 26k 140	34 34 22 55	Mínus 38 % Mínus 12 % Mínus 15 % Mínus 61 %
Mrkev	Vápník Hořčík	37 21	31 9	Mínus 17 % Mínus 57 %
Špenát	Hořčík Vitamín C	62 51	19 21	Mínus 68 % Mínus 58 %
Jablka	Vitamín C	5	1	Mínus 80 %
Banány	Vápník Kyselina listová Hořčík Vitamín B 6 Draslík	8 23 31 330 420	7 3 27 22 327	Mínus 12 % Mínus 84 % Mínus 13 % Mínus 92 % Mínus 24 %
Jahody	Vápník Vitamín C	21 60	18 13	Mínus 14 % Mínus 67 %

Zdroj: 1985: Pharmaceutical group Geygi (Switzerland), 1996: Food laboratory Karlsruhe/Sanatorium Oberthal

Co mám dělat, aby mé tělo dostalo právě tolik živin kolik potřebuje? Nutnost buněčné výživy